A) Je vhodné psát na folie lihovými fixami ... nerozmazávají se a jde to přečíst
Po velikém úspěchu na Dnem, když jsem zjistil, že o víkendu 26-27.8 mám volno, jsem se rozhodl ukecat Tomáše na účast na Svíčkách. Tomáše nebylo až tak těžké přesvědčit, věděl o tom, že pro Lenku, která bude nedaleko od Chotěboře na táboře nebude problém ukončit tábor účastí na Svíčkách. Další členy týmu jsme nechali otevřené. Čtrnáct dní před svíčkami mne Tomáš varoval, že naplánoval na týden před Svíčkami výstup na Mont Blank, ale že doufá, že tam přibere do týmu dalšího člověka. V úterý Lenka naznačovala, že dceři se už příliš stýská a že vše vypadá tak, že bude muset opustit tábor předčasně a že Svíčky bude muset oželet. V té době byl Tomáš bez signálu a já začal panikařit, aby ze mne nebyl ilegální jednočlenný tým, přesto jsem si byl zakoupit pláštěnku a čelovku. Ještě ve čtvrtek bylo dost pravděpodobné, že se připojím k týmu "Scientific approach". Mezitím jsem si vytiskl sirky, sepsal si Bulharská města, ruské hory, ... V noci ze čtvrtka na pátek jsem se Tomášovi konečně dovolal. Tomáš se ale z vycházky po horách nevrátil příliš odpočatý, naznačoval, že omrzliny které utrpěl jej trochu trápí a že si vůbec není jist, zda stihne do soboty zregenerovat. Že to ale vypadá, že ukecá další dva lidi, že tým zatím rozpouštět nemám, že se rozhodneme až ráno po desáté. V noci ze čtvrtka na pátek mne rozholela záda (poprvé v životě). Zvažoval to, že svoji účast zruším, ale po tom haló, co jsem udělal Tomášovi ... O půl jedenácté jsem se dozvěděl jména dalších účastníků a to že budeme startovat ve čtyřech a že oni tři přijedou společně autem. Nabídl jsem odvoz "Kočkám". Večer jsem si dal Brufen a cítil jsem se fajn. Zbalil jsem všechny věci s tím, že netuším, jak bych dobaloval, až prášek přestane působit. Jediné, co jsem nemohl najít je buzola. Mám stoprocentně 2, nekoupím si přeci třetí, před 10 lety jsem ji používal ... :(. V noci jsem ale bolestí skoro nespal. Slib odvést kočky byl ale jednoznačným argumentem pro nezrušení účasti. Vstal jsem dřív, než jsem plánoval. Natankoval jsem, koupil líh a pořád jsem měl hodinu času k dobru. Sepsal jsem si dalších 30 národních parků ve východní Africe a s dobrým pocitem, že jsem nic nezanedbal jsem vyrazil. V sobotu v 10 hodin jsem se pro jistotu informoval, jak to s naším týmem vypadá, Tom mi dal spojení na Honzu Redla a informoval mne, že se k nám přidá až kolem 8 hodiny (a že je pravděpodobné, že nebude sám). Když jsem se Honzy zeptal co o akci ví, co si bere s sebou, byl jsem ubezpečen, že doporučenou výbavu si nebere. Vzhledem k tomu, že do srazu s "Kočkama" zbývala čtvrt hodina, koupil jsem pro Honzu aspoň mapu KČT 46. V Bílku jsme byli cca 12:40, čekal jsem kdy Honza dorazí. Dorazil asi tak 5minut před zahájením hry. Stručně jsem ho seznámil s pravidly a mohlo se začít.
1) První šifra byla založena na vzájemných soubojích týmů s tím, že každý tým měl předem rozlosované soupeře. Týmy spolu bojovali sérii náhodných her, kdo zvítězil získal písmenko a mohl bitvu ukončit. Po získání takového počtu písmenek, aby tým rozluštil polohu dalšího stanoviště mohl tým vyrazit. Udělali jsme zde chybu. Naší výzvě, k odehrávání soubojů u týmu bližšího k organizátorům nebylo přihlédnuto. Správná strategie byla vyhledat polohu v "těžišti" týmů. Každopádně házení mincí místo stříhání bylo jednoznačné. Snahou bylo v co nejkratším čase odehrát co nejvíc soubojů. Vzhledem k tomu, že jsme byli v týmu jen dva, já ze věnoval losování a Honza zapisování, nezbyl nikdo, kdo by průběžně luštil. Přesto ztracený čas nebyl asi příliš podstatný.
2) Po cestě k šifře jsme si s Honzou zopakovali myšlenku opožděného brainstormingu ... nesvést spoluluštícího na zcestí před tím, než si rozmyslí své. Nějak jsem při tom pozapomněl na to, že si u šifer chceme pro srovnání psát časy vyzvednutí. Šifru jsme vyzvedávali jako 12tí. Při luštění jsme udělali několik chyb ... používání fólie svádí k tomu, nepřepisovat si šifru, ale luštit na původním zadání. Proto jsem slova přepisoval do čtvercové mžížky až po začátku brainstromingu. Honza mezitím upozornil na ustálenou vazbu Pacovští páni a sváděl mne k úvahám na hledání ustálených vazeb. Slova v mřížce naznačovala, že po sloupcích by mohl vycházet smysluplný text. Honza viděl zezadu nápis KRAVÍ. Po chvilce koukání jsme usoudili, že se jedná o náhodu a vrhli se na hledání ustálených vazeb. Z reportáží o předchozích ročnících Svíček jsem získal dojem, že řešení většiny šifer bez nápověd je náročné a tak jsme po čase přistoupili k obětování prvních 4 drahocených bodů. Slovní fotbal ... chvíli jsme zkoušeli, zda je možno brát uvedená slova jako výroky jednoho hráče a hledat k nim protihráče (s co nejkratšími slovy), až jsme pro slova délky 2 (nebyla to slova) nalezli implicitní nápovědu. Trochu nás rozladilo, že první zvolený postup byl správně, ale organizátoři nepoužili standardní kódování anglickou abecedou. No nic.
3) Honza také neměl buzolu, což se ukázalo být podstatným při hledáním skály někde uprostřed lesa. Třetí šifru jsme vyzvedávali jako 33tí. Princip byl v podstatě jasný hned. Jak Honza tak já jsme se jali zakreslovat do mřížky přesuny dle šipek s místy označenými vykřičníky. Po čase to Hoznu přestalo bavit a věnoval se písmenkům s čísly. Já jsem dokreslil mřížku a vyšlo mi nějakých 13 řádků ... to není možné, ono to nefunguje. Naštěstí druhý pokus už vyšel na 10 řádků a třetí pokus byl dokonce správně. Vyplatilo se přitom klíčová políčka číslovat a vést si statistiku vícenásobně navštívených polí. Zde se jasně projevila nevýhoda malého týmu ... pokud by jeden diktoval a druhý zapisoval, nejspíš by to vyšlo správně napoprvé. My jsme se předpokládám správně rozdělili na řešení samostatných podúkolů. Vzhledem k tomu, že desátý řádek byl využit daleko za pozicí 4 a první řádek byl vpodstatě vstupem do bludiště, usoudili jsme, že vstupní hrana začíná nad textem. Přesto nás nenapadlo, co může ono slovo na A na 4 znamenat. Přitom to byla tak očividná implicitní nápověda. Ani nápovědy v sirkách jsme si nevšimli. Tolik vět začínajících na A nám nedávalo smysl a rozhodli jsme se utratit další 4 body. "Je dobře že voláte, kdybyste čekali až vám ranní zvony oznámí, že je konec hry, byl by s vámi amen." No jo, no, Honza vyhledal na internetu otčenáš, kontrolní číslice se hodily, protože v internetové verzi je dejž, jakož a nadbytečná ž by tajenku rozhodila.
4) Čtvrtou šifru jsme se ztrátou 8 bodů vyzvedávali jako 19tí. Princip trojúhelníku nám byl jasný poměrně brzy, jali jsme se vypisovat příslušné trojice a vyškrtávat použitá slova. Když jsme jich měli většinu, jali jsme se používat třetí slovo k dešifrování. Nejpřirozenější způsob byl správný. Text byl čitelný velmi snadno bez dohledávání dalších trojic. Zde by hledání trojic bylo asi ve větším počtu lidí efektivnější, možná by zbyla i kapacita na průběžné luštění šifry. Pro nápovědu jsme nešli (šetříme síly).
5) Při přesunu jsem si vzpoměl na užitečnost zaznamenávání si časů. Pátou šifru vyzvedáváme v 18:33 jako 14tí. Mám pocit, že se tato šifra již na nějaké šifrovačce, které jsem se nezúčastnil vyskytla ... takže zkušené týmy musely mít silnou výhodu. My jsme zde měli šílený zásek. V 19:04 jsme již málem volal o nápovědu. Ale zjistil jsem, že Honza nic neví o sirkách (ač jsem Tomovi sdělil všechny potřebné informace ...), našli jsme zde nápovědu k 2) i odstavec o obchodní inspekci. Vůbec nechápu, proč jsme se začali grafickou podobou účastníků zabývat až po takové době. Myslím, že nám tady Tomáš hodně chyběl. Šifru jsme vyluštili až v 19:25 ... hrůza. Měla to být desetiminutovka.
6) Šestou šifru vyzvedáváme jako 18tí v 19:57. Piškvorky jsou již dohrány. Při přesunu děláme strategickou chybu, nevolíme postup po cestě. Předcházející déšť louku promáčel a Honzovi provlhly boty. Mně naštěstí boty v tomto ohledu podržely. Chlívky, Kurníky, ... chvilinku kontroluju, opět jen přes folii, bez přepisování do tabulky a vidím, že žádná z uvedených vesnic nevyhovuje. Pouze Slavíkov ničemu neodporuje. pohled do mapy říká, že ve Slavíkově jsou dvě zastávky, 2 zastávky jsou i ve Štěpánově, ale tam jsou orientovány spíš východ západ. Volá Tomáš, že se připojí. Vyrážíme na Slavíkov, ale pak pohledem do mapy odhaduji, že by se délka cesty nebezpečně přiblížila 25km hranici a již bychom museli do Chotěboře nejkratší cestou. Honzovi se řešení pohledem do mapy moc nezdá ... posíláme Tomáše do Štěpánova a stáčíme se tam. Po cestě mne mate zastávka "Sloupno lom", která není na mapě ... znejistím, začnu uvažovat o odbočce do Kladrub, ale nechám to plavat. Ve Štěpánově nic. Tomáš si přepisuje chlívky ... hezky do tabulky a vyslovuje domněnku, že přeci výsledkem nemůže být jiná vesnice, než o které se v zadání hovoří. Po cestě do Slavičína Tomáše nechávám prostudovat sirky. Dojdeme do Slavičína a nic. Voláme o nápovědu. "V Údavech je 9 holubníků a Liblické Lhotě jich je 27. V Bavorově je jeden chlívek a v Bzenci je 26 chlívků. Ve Vepřové maji 63 kotců, v Hřensku 11. V Krucemburku mají 158 kurníků, zatímco ve Vyhnalově 3. V Mostě mají jednu stáj, ale v Jablonci nad Nisou jich mají 6." Z ní je jasná souvislost jmen vesnic s počtem chlívků a stájí. Jediná vesnice, která vyhovuje jsou Kladruby :(. Vyrážíme, po cestě přemýšlíme nad významy ostatních souřadnic, ale marně ... nevadí. Co ale vadí, je, když Tomášovi vypadne z batohu svačina (u Sloupna) a zjistí, že jej nedovřel. Začne jej prohledávat a zjišťuje, že postrádá bundu. Tým se opět dělí, Tomáš prochází znovu absolvovaný úsek trati a marně hledá, my se zastavíme pro sekanou, čekáním na ni možná ztrácím rozhodujících 15 minut grr, pak jdu sám napřed do Kladrub.
7) Ve 23:15 vyzvedávám sedmou šifru jako 19? Kouknu na sudouku, doplním číslo 7 do prvního sloupce, označení možných výskyty jednotlivých číslic na jednotlivých políčkách zabere zhruba čas, než se sejde tým. Tuším nejednoznačnost. Když konečně dorazí Tom, všimnu si noticky o nápovědě. Dosti si zanadávám, že jsem nevyužil Tomovo zpoždění ... Honzovi je ale zima na nohy a rád se projde. Mezitím Tom alarmuje přítele na telefonu, že tu máme Sudoku, a potřebujeme jej vyřešit. Upozorňujeme na pravděpodobnou víceznačnost. Já mezitím začínám přemýšlet o způsobu luštění. 81 slov vidím hned, začínám kroužkovat písmenka příslušných slov určená pořadím. U čílsice 8 a slova "na" se zarážím. V tu chvíli volá přítel na telefonu, že Sudoku má jediné řešení a to nám nadiktuje. Mé tušení se nepotvrzuje. Honza diktuje do telefonu nápovědu. Očekávané doplnění číslic pro snazší vyluštění těžkého sudoku se nekoná. Rychle volám zpět a ptám se na způsob formátování nápovědy (textu z 81 slov, který jsme již znali). Honza se vrací a potvrzuje moji doměnku ... formát je na 9 řádků po 9 slovech. Nápověda k ničemu, řekli jen to, co jsme věděli :(. Zjišťuji, že součet písmen některých devític slov nedosahuje 45 takže bude těžko možné aplikovat zamýšlený postup na všechna slova. Klukům se nezdá, že by tajenka měla 81 písmen. Zakroužkujeme slova, která byla předvyplněna a hledáme smysl v těch dovyplněných. Zkoušíme přehazovat pořadí na řádcích dle výsledku sudoku a číst i-tá písmena slov. Zkoušíme totéž pro slupce. Zkoušíme posuny v abecedě o příslušná čísla. Zkoušíme všímat si jen těch písmen, která nejsou v rámci slov. Rezignoval jsem kolem 1:00, snažím se trochu zahřát, mám na sobě už všechno oblečení, včetně pláštěnky. Neprší. Navrhuju klukům, aby to vzdali, ale vydrželi to nevzdat ještě další hodinu a půl. Nemyslím, že jsme zde udělali chybu. Pokud by přítel na telefonu potvrdil nejednoznačnost řešení, ¨ nebo zavolal řekněme o 10 minut později, asi bychom to již měli vyřešeno. Asi jsme pouze špatně odhadli organizátory (i přítele na telefonu). To že jsou schopni zadat k vyřešení sudoku s 18 číslicemi (a bez nápovědy) je drsné ale možné.
8) Po cestě k vodárně slovo VODARNA Tomáš v SUDOKU nachází. Náladu máme pod psa, vyčerpaní jsme všichni. Honza má v botách mokro, mně vyskakují puchýře, Tomášovi je bez bundy zima. Osmou šifru vyzvedáváme jako 26tí se ztrátou 24 bodů v 2:50. Křížovku poznáváme hned, frekvenční analýzu provádíme vzápětí. Dosazujeme A, E, bohužel místo E má být O. Jsme v takovém stavu, že podáváme křížovku jeden druhému, jen abychom ji nemuseli držet v rukou, aby nás nezábly. Nemáme sílu zkoušet jinou kombinaci samohlásek a rozhodnu se postupovat systematičtěji ... určíme nejprve co jsou samohlásky a co souhlásky. Souhlásky čtverečkujeme, samohlásku kroužkujeme (na folii) při kroužkování mám několik mikrospánků, uvědomujeme si možný problém pokud v křížovce budou i zkratky. Tomáš navrhuje vyluštit nejprve pravý dolní roh. Honza z začít předposladním slovem na spodním řádku. Ani jednu z metod nejsme pro vyčerpání schopni tlačit k úspěchu. Voláme pro nápovědu, "Svisle: bahno s pěnou, sousedova, sídlo avantgardů, ptačí oběd, atd.". Doplňujeme ZOB, a Honzou na internetu nalezené sídlo AVANTGARDU - OMSK. Pak je vše snadné. To že by diakritika mohla souviset s nepatrnou změnou znaku mne napadlo, ale opět jsem si nebyl jist, zda bych pod orgu nechtěl příliš velkou laskavost. Kdybych je lépe odhadl, bylo by E jasné a k problémům se slepou větví by nejspíš vůbec nedošlo.
9) Devátou šifru vyzvedáváme v 5:38 jako 28mí. Elipsa vypadá moc hezky, Tomáš mi to dává a doufá v tříminutové řešení. Bohužel, zaměřuji se na průsečíky a jako součty získávám čísla 14 a 11 ... to nikam nepovede, Tomáš je stále svěží a spěchá pro nápovědu. Honza spí, já hledám polohu, snad naposledy ten den mne bolí záda. Nápovědu nedokážu správně interpretovat, stále místo poředí úseku beru pořadí průsečíku. Velká čísla ale začínají dostávat význam. Po příchodu Tomáš správně interpretuje kódování pro písmena. Objevuje se Á. Mne pak napadne, využití téhož na číslice a čteme LIBOHÁJ.
10) Kulhám do Liboháje, Tomáš je daleko vpředu už nás sluníčko pomalu probudilo. Když se blížíme do Liboháje, Tomáš telefonuje, že vše je špatně, že kontrola je jinde, turistická značka jinde ... u šifry se scházíme současně ačkoli Tomáš zde byl již před 20 minutami. Desátou šifru vyzvedáváme v 7:30 jako 26tí, luštíme za chůze na Chotěboř, leč marně. U hotelu u zámku posedává spousta týmů, tak si taky sedneme a luštíme. Několikrát navrhuju zavolat o nápovědu, ale Honza je vytrvalý. To že bude další šifra na principu sepiš slova pod sebe a přečti jsem nechtěl věřit. Tomáš chce obejít místa v okolí, ale Honza je rychlejší, sděluje mu tajenku.
11) Jedenáctou šifru vyzvedáváme jako 25tí v 8:30. Kouknu na ni a musím se pochválit. Římská čísla vidím hned, ZASKLES, RASOVAT, LUCIE, KLARA, SEELING, NANANTAS, NOCNIFIRMA, ALDUCE, KACENNO, USTBAUOU čteme vzápětí. Smyslplnost některých slov nás ubezpečuje o správnosti postupu, Honze vidí přesmyčku ULICE. "Přesmyčku z USTBAUOU ale přeci není možno udělat". Překvapivě je ... AUTOBUSU. KONECNA, CEDULE, AUTOBUSU, OSTRAVU nacházím já, SLEZSKÁ, ENGLISHE Tomáš. Vyrážíme do centra, kulhám za nimi, když Honza čte první písmena. Když uvidíme značku zákaz vjezdu, jsme potěšeni. Konečně jsme něco vyluštili normálně, hezky kolektivně.
12) Dvanáctou šifru vyzvedáváme těsně před 9 hodinou jako 24tí. O luštění se už ani nepokoušíme a vyrážíme pogratulovat Prahorám. V cíli zjišťujeme, že jsou až druzí.
Účast na svíčkách nám hodně prospěla. Zase nám pěkně kleslo sebevědomí. Za hodně problémů může především to, že dva dny před svíčkami jsem byl "jednočlenným týmem s bolavými zády". Kompletace týmu v průběhu závodu nám taky příliš nevyšla. Totální promrznutí při nevyřešení neSUDOKU nás připravilo o všechny naděje. Dobrá zpráva je, že jsem bolest zad na Svíčkách rozchodil.
Co dodat? Asi hlavně veliké poděkování orgům. Škoda, že jsme si neprošli městskou část, takto nemohu šifry hodnotit globálně. Z šifer v terénu se mi nejvíc líbila elipsa a otčenáš, a nelíbila první šifra. Tak jak na dnem bylo příliš mnoho šifer na "podívám do mapy", tady bylo příliš šifer na vezmu i-té písmeno slov. Ve městě jsme luštili šifru jedinou, a její vyluštění nás potěšilo. Řešení dalších šifer s jejich zadáním jsem radši neposlouchal, doufám, že je najdu na Webu.
Opravte to
Vladan
P.S.: FishFillets … Od DNEM...2006 jsem doluštil další koncové místnosti, zbývají mi poslední 2, ale zatím se jim nevěnuju. Spíš se věnuju řešení optimalizaci počítačových algoritmů k jejich řešení. Při té příležitosti jsem mírně vylepšil počty tahů v některých místnostech.
Fillets 23.8.2006