Svíčky 2010 - Reportáž týmu „Opravte to“:

Sepsal Vladan, doplnil Šmudla, Tom a Dan.

Bezvíček

Měl jsem móóc práce a tak jsem zaspal start bezvíčku, a ani jsem nebyl schopen týmu rychle poskytnout logovací údaje. Výsledkem bylo, že jsme se k luštění dostali zhruba s dvoudenním zpožděním. Než jsem se dostal k zadání já, měl Šmudla vyřešeny popisy písmen, mapu ČR i federální kalendář. Zrovna byly státnicové zkoušky a byl jsem v komisi s Danem, takže jsme si o pauzách mezi zkoušením vyluštili Helvétský kříž. Doma jsem si našel čas podívat se na koláčky a brzy jsem objevil tichou vodu. Bohužel dvakrát měř, jednou řež jsem sice přepočítal výsledný vzorec, ale chybu vstupů způsobenou příliš vykousnutým B jsem si uvědomil až v okamžiku odeslání odpovědi. Čelisti vyřešil Dan. Převelikou řepu jsem řešil prohledáváním pohádek, ale ani slepička zachraňující kohoutka nebyla dostatečně dlouhá. Dost dlouho mi trvalo, než mi došlo, že vzor aAbBAcCBAdDCBA... můžou mít i písničky, a hned ta první byla dlouhá přesně. Se starostmi nám pomohl pan Google, jen rozlišení Orlic mi došlo až druhý den. Obrázkové šifry nám moc nejdou a indexace přes dvojsamohlásky nám dlouho trvala, Šmudla ji ale nakonec našel. Takže jsme vyluštili všech devět úloh a pouze čekali na to, kolik bodů nám seberou další týmy a kolik seberou konkurenci. Do hry jsme nakonec šli se 7 body. Škoda těch koláčků, mohli jsme mít o bod víc. Takhle jsem alespoň doufal, že pomocnými body nebudeme plýtvat tak, jak jsme byli zvyklí předchozí ročníky.

Příprava

Teď již k průběhu Svíčky 2010:

1) Start (14:07-16:45)
Tak nějak jsme doufali, že klíče nebudou zadarmo a jít na travnaté hřiště se třemi tajenkami je předčasné. Jeřáb jsem měl s první vlnou řešitelů, mezitím ostatní téměř dali pantomimu a Tom šel na vlastivědnu procházku. Šmudla odmítal pustit z ruky zadání s ingrediencemi, pomáhal mu Honza. Dan si pamatoval čím dál větší kus křížovky a brzy jsme si mohli dělat srandu z ušáka azurita vyskočivšího z klobouku. Tom se vrátil z druhé procházky a vyžadoval pomoc (poprvé moc pršelo a podruhé těch zjištění bylo až moc). S pantomimou nám pořád ještě něco nesedělo, ale nechali jsme se s Danem ukecat. Tom nám popsal svá pozorování, ale mělo to jednu chybu -zapoměl nám říct, že všechna vedou na heslo Malta. Maltézský kříž na deštníku, Sardinie a Korsika (byly bohužel Malta a Gozo), nápis Gozo, upozornění na semafor a morseovku (stužky nakonec dávaly slepecké písmo a morseovka byla na náhrdelnících). Bohužel přestalo pršet a čtení stužek z deštníku se nekonalo, zato jsem si všiml velice hezky čitelné tajenky z praporků na polovině z nichž měly průvodkyně sepsané texty. Poprosil jsem Toma, ať mi půjčí šifrovací pomůcky a zjistil jsem, že jej nenapadlo si je s sebou vzít, ač šel na procházku už potřetí. Poslal jsem jej pro ně (to jsem netušil, že Vladan neluští jasný semafor ani první písmena zdůrazňovaných slov) a Dana jsem poslal ať pomůže klukům s luštěním, že nemá smysl, abychom na tom trávili čas všichni. Trošku mne zmátlo, když procházka skončila a já získal jen JENKAJEH. Tušil jsem, že signalizací bylo mnohem více ale toto napovídalo, že ostatní abecedy kódují pokračování tajenky a dekódování bude vyžadovat větší úsilí (což by taky vysvětlovalo, proč tam ještě nějaké týmy luštily). Opět jsem zavolal posily a Tom se mnou vyrazil, Šmudla odmítl. Při druhé procházce mne nejprve zaujaly Hašlerky, s brzy odhaleným nápisem MALTA. Tom šel oznámit zbytku týmu heslo (kromě nápisů na zdi jsme měli snad všechny způsoby řešení) ale já se rozhodl si svou druhou procházku užít až do konce. Semafor už jsem si zapisoval, zdůraznění slova MALTA při jeho výskytu ve větách také. Nevím jestli tam bylo někde i Brailovo písmo (bylo!), ale rozhodně si s tím orgové hezky pohráli. Po návratu zpět již jsme neváhali a šli vyměnit hesla za klíče. Šmudla s Danem ještě řešili ingredience zatímco my jsme v těsném závěsu za Samými Kubíky vyfasovali svých 5 klíčů z nichž 5 již viselo mezi asi 10 zveřejněnými klíči. Vzápětí nám došlo, že by se nám mohlo hodit i zadání první šifry a tak jsme řešení ingrediencí předčasně ukončili. Kromě bednářských úvodů si obecně úvodní aktivity užíváme mnohem déle než ostatní soutěživé týmy. Na hřišti Šmudla na základě prvních dvou nebo tří klíčů vykoukal kódování a až na myš nám toto kódování dalo poměrně dobrou tajenku. Nechápu, jak mne mohly ingredience tak zaujmout, když jsem si před hrou jasně stanovil, že 5 klíčů k vyluštění musí stačit a že musíme sledovat, kolik jich je vyvěšeno a tedy v okamžiku, kdy jsme měli dvě hesla a byly vyvěšeny dva klíče, měli jsme okamžitě alespoň dva jít na trávník (pokud možno se zadáním)!!

2) Povely (17:19-18:03)
Po cestě jsme si s Danem prolistovali zadání Bezvíčku, zkonstatovali, že propichování je časově náročné ale zřejmé, u tetrisu nás mátly dvě současně padající kostičky. Statrosty jsme zavrhli a černo bílou se nezabývali. Odhadovali jsme, že 3-6 bodů získat nebude problém, ale chvíli práce na turniketu by to stát mohlo. Po zkouknutí zadání druhé úlohy jsme víceméně periodický text začali přepisovat na doporučený čtverečkovaný papír rozsekaný dle "skoroperiody". Brzy jsme vypisovali jen úseky, kde se písmenka od periody lišila. Současně jsme interpretovali puntíky s číslicemi jako dvojice kódující písmena abecedy a detekovali 6x6 čtverečků obehnaných 7x7 okraji. Na konci přepisování Tom doplnil samohlásky a já se vrhnul na propichování brožury. Po chvíli jsem zaregistroval pochybnosti na téma, proč povely kreslí do čtverce 7x7 a ubezpečil luštitele, že je vše v pořádku neb šipka ukazuje na obvod nikoli na střed čtverečků. Bez dalších zádrhelů jsme pak pokračovali na trojku. Samotná šifra byla velmi povedená a elegantní.

3) Věnečky (18:29-19:18)
Věnečky nás potěšily. Z blízko stojícího týmu se vyklubali orgové a výborně se bavili nad naším pitváním věnečků. Naštěstí Dan brzy vypozoroval směr, ve kterém je jediná černá, což jsme včetně rozměrů 12x15 interpretovali jako pokyn k snědení věnečků, Doufali jsme, že jeden otočený věneček nebyl zásluhou orgů a že ti do balení nijak nezasahovali. Postupně jsme tak zavrhli použití čárového kódu či seznamu ingrediencí nebo časových údajů (vše se pojilo s tuctem tak nějak nevhodně). Nejsme zvyklí používat morseovku o pěti znacích, ale jejich rozdělení na nejvýš dva úseky znaků dávalo naději. Hned páté pořadí v interpretaci tečka/čárka, zprava/zleva, shora/zdola bylo úspěšné. Dan se tvářil nechápavě, proč jsme nezačali zrovna tak :).

4) Vystřihovánka (19:42-20:02)
Rozstříhat co nejrychleji propíchnout, prosvítit, hmm, těch čar je tam moc a dobře to neprosvítá. Začnu nerozstříhanou verzi přepisovat na fólii, ale Dan už řadí dílky podle počtu hran, takže tajenka dává smysl. Nevím, proč jsme to tak neudělali rovnou.

5) Barevná písmena (20:23-20:49)
S barvičkami se přesouváme pod světlo, trošku se hádáme o dvojici fialových barev. Nezdá se nám, že by měly stejný odstín. Honza nahlas řekne že každé písmeno je ve jméně své barvy (to jsem řekl já, ale Honza to víc rozpitval). Ač si jsem jist, že mne to už předtím napadlo, po zaslechnutí vyřčeného mne hned napadá interpretace jak by tato skutečnost mohla být použita k indexaci. Na přesunech stále rámečkuji nalezené texty v brožůrce.

6) Přísloví (21:02-22:11)
Přísloví brzy doplňujeme, ale nenacházíme rozumné srovnání s orgovskou částí. Dan nás upozorňuje, že další předávka je ve škvíře za budovou, takže by to mělo být v obydlené části a hospoda v nejbližší obci se jeví jako dobré místo k luštění. Po cestě jdeme s trojicí Abpopy, ale ti se nám brzy rozplynou v mlhách. V hospůdce potkáváme ještě jeden tým - ten si láme hlavu nad dvojkou, takže je ujišťujeme, že je to moc pěkná šifra. Šmudlu nad čajem a brambůrky pády napadly (pro jistotu prověřujeme relativní četnost přísloví bez pádových otázek) a s interpretací orgovské části přísloví již nemáme problém. Po cestě se Dan opraví, že máme jít k triangulační tyči. Nikdo mu jeho (prý nechtěnou) fintu nezazlívá.

7) Orienťák (22:47-2:45, nápověda 2:37)
Při přesunu na sedmičku se se Šmudlou opozďujeme. Po silnici se šlo dobře, ale vyhledávání v brožurce trochu zdržuje. Když dorazíme k týmu ten již vyráži do Plzně. Po cestě to záhadně zdůvodňují tím, že Šumperk je moc daleko. Plzeň nás posílá do Ústí, postupujeme v rojnici a když nás Tom v Ústí najde, má již Liberec (ještě tam byly Karlovy Vary). Začínáme mít podezření na delší chození a navrhuji vybudovat základnu. Dan není na pohyb v terénu a tak je jasné, kdo bude u Kladna hlídat batohy. Naplánujeme cestu Toma, Honzy a Dana jedním a mne se Šmudlou druhým směrem. V Kladně tedy již máme 6 měst. Dan dostává za úkol udržovat graf znalostí (graf znalostí? - já myslel, že se má zabývat řešením šifry) a propichovat brožuru. Já se Šmudlou vyrážíme pro severní města počínaje Jihlavou, Honza s Tomem pro jižní města. Já mám buzolu, Šmudla i Honza GPS, Tom orientační smysl. V Jihlavě informuju jižní část, která 2 města jižně od Jihlavy vezmeme, pak ale přestanou fungovat telefony. Vysílačky jsme letos nevzali a tady by se hodily. Dan by po prozkoumání úvodních informací odvolával tým, ale řešit to po mobilu se mu nechtělo. Při cestě do Brna jsem se Šmudlou probíral možnost, že orgové po nás snad nemohou chtít abychom v nejhlubší noci oběhali všechna tato stanoviště, ale byli jsme rozhodnuti ta 3 naplánovaná stanoviště ještě obejít. Ukázalo se ale, že Brno není na kraji bažiny, kde jsme jej měli vyznačeno a při zpáteční cestě podél potoku Šmudla do bažiny po pás zahučel. Nejprve nadával mně, protože jsem na dotaz, kudy jsem vyšel nahoru odpověděl popravdě, že po jeho straně potoka, ale zamlčel, že jsem ho přešel až o 5 metrů dále, než se on pohybuje. Později už nadával jen sobě, že se nemá řídit informacemi od druhých. Vyzvedli jsme ještě 2 kontroly a u Dana jsme byli jen nepatrně před jižní sekcí (to my jsme oběhli poctivě skoro všechna zbývající města - asi 13 nebo 14 opruzů). Sepsali jsme známé informace a hodlali neobcházet zbylá města. Tom ještě chtěl do terénu vyrazit, ale starost o zdraví jak Šmudly, tak Dana velila jasně. Je třeba jít na další stanoviště. Zavolali jsme o nápovědu a heslo BROUK aplikovali. Nejspíš bychom totéž udělali bez nápovědy nejvýš o 3 minuty později (škoda té nápovědy, ale byli jsme všichni dost zdrblí - takovýto noční orienťák je fakt dost zvláštní zážitek). Lituju, že jsme nápovědu nevzali už v Plzni.

8) Řežba v Pelestrovské hospůdce (3:08-5:22, nápověda 4:39)
Orgové moc dobře věděli, kde si zřídit stanoviště a snad jen díky přívětivému občerstvení se na ně nesnesla snůška sprostých slov (i když jsou luštitelé vesměs slušní lidé). Asociace nejsou naší nejsilnější stránkou a toto byla jasná ukázka. Já jsem byl již dávno ochoten luštění vzdát (nápodobně), ale spící Dan stále mluvil ze spaní, že nápovědu nebrat, on že luští. Nápověda (o nařezání zvláště pak polen i prdele) nejen pobavila, ale i pomohla, to čeho se nám málem podařilo bez asociací (stejná rozteč průsečíků s centrální úsečkou) bylo s asociacemi najednou před námi. Konvexní kombinace jsem navrhoval ihned. Tom interpretoval tajenku a nutil nás vyměňovat slovesa dokud nedostaneme správnou tajenku. U daní/pozornosti a tváří/problémů se nám to podařilo až po cestě.

9) Potvory otvory (6:06-9:25, nápověda 9:08)
Potvory nové otvory nám nechtěly poskytnout podpory a tak jsme se přesunuli na sluníčko. Těsně před námi tak udělal i Scientific Approach (- naše závorka nebyla zkratka zkratky hlavního organizátora, ale úvaha z doby registrace, o použití stejného týmu jako na bedně). Pořád jsme nemohli přijít na to, co jsou nové otvory a již jsme byli na jednom záporném bodě. Brát nápovědu se nám moc nechtělo, ale umrznout byla ještě horší varianta. Ani pásek 3x74 čtverečků ze startovací obálky nebyl k ničemu. K braní nápovědy vyzývám už asi po dvou hodinách, ale stejně ještě před telefonátem k DOPSÁNÍ písmen, jak velí jeden z rozkazů. Ale stejně to nepomohlo, protože jsme to už v různých podobách měli. S nápovědou to to už bylo mnohem snazší. Myslím, že šifru by spousta týmů dala bez nápovědy, ale škoda nevyužít pomocných bodů, jste-li v plusu a těsně před turniketem. Každopádně toto byla jedna z nejhezčích šifer, ke kterým jsme se v poslední době dostali a utvrzuje nás v tom, že povedená šifra je vlastně umělecké dílo a že takové stále existují.

10) Řada čísel a turniket (9:57-11:04)
Vše nasvědčovalo tomu, že budeme rádi, když vyzvedneme jedenáctou šifru. Na turniket jsem pospíšili, já s Danem máme úkol doluštit propichování, kluci s úkolem během hodiny vyluštit desítku. Dopadlo to tak, že jsem se s Danem tak dlouho přetahoval o brožuru, že se jevilo efektivnější luštit chvílemi i desítku. Povel nakreslit číslice ve dvojkové soustavě na nepoužitý proužek papíru tým uvítal a brzy mi oznámili, že desítku máme hotovou, že už musíme jen vyzvednout balíček finalisty. Až po konci hry mi došlo, že poloha výstřižků jasně oddělovala jednotlivé indicie. Během luštění jsem dostával tajenku jedna nula pět kape.a ... a rozseknutí na pětka penalta mi došlo později. Desítku tedy nakonec vyluštil Šmudla a mohli jsme vyrazit na jedenáctku (nevím proč jsem měl pocit, že penalta je jedenáctka). Hlavně že na turniketu bylo příjemně - i chleba se sádlem nám dali.

11) Pod tratí (11:53-12:07 - konec hry)
Po cestě docházíme ploužící se trosky z týmu PoTrati. A to jsme si mysleli, že nemůže být zničenější tým než jsme my. Naše poslední šifra je právě někde pod tratí, tak tam jdeme společně. Vyzvedli jsme zadání, rozbalili kapitulační obálku, začalo lít a vydali jsme se podívat půlka týmu do cíle a půlka do hospody.

Závěr

za Opravte to

Vladan